Seminář – Harada Kazuhiro (原田 一廣) 2017 (část 2)

Druhá část článku (část 1 ZDE) je zaměřena na praktické rady, které souvisejí s různými principy užívanými v iaidō. Mistrův výklad, bohatě doplněný ukázkami, byl velmi poutavý a na všech přítomných byla vidět snaha o zapojení nových znalostí do technik. Na následujících řádcích se pokusím přepsat alespoň základ jeho tezí, tak jak jsem je pochopil.

Rendō (連動)

Značnou část prvního dne, který byl zaměřen na základy Seitei Iai, byl věnován spolupráci a harmonii pohybů při kata. Tato harmonie je nutná pro správné a pevné provedení techniky a její komplexnost. Sensei výklad doplnil o názorné ukázky aplikace tohoto principu. Příkladem může být dokončení O-chiburi ve stejný čas, kdy se tělo zvedne, nebo dokončení nukitsuke a “kick”.

Ki Ken Tai no Ichi (気剣体の一)

Princip Ki Ken Tai no Ichi je známý snad všem iaidōka, zjednodušeně popisuje harmonii a jednotu ducha, těla a meče. Sensei zdůraznil jeho nezbytnost pro dobré iai a také nám přiblížil, v čem tkví pravý význam tohoto principu. Měl by být v každém pohybu a snad nejvíce je jeho aplikace vidět v provádění jednotlivých seků.

Cvičení bez meče

Je to velmi zajímavý, a pro mě poměrně nový způsob cvičení, který vede právě k dosažení Ki Ken Tai no Ichi a celkové harmonie. Jednotlivé kata se provádějí bez meče s “prázdnýma rukama”. Výsledkem je, že má člověk více prostoru pro kontrolu těla a dechu. Meč totiž velmi často svádí k seku “pro zvuk hasuji” a tím se práce těla posouvá do pozadí. Ale provést správný sek bez silného a pevného postoje prostě nelze. Sensei pochválil naše cvičení bez meče a doporučil dále na něm pracovat (což je výrazně proveditelnější než cvičení s mečem, jelikož nepotřebujeme meč a vysoký strop ;-)).

Kick

Pokud bych měl zmínit jedinou praktickou věc, kterou bych si chtěl ze semináře odnést, tak bych jistě zvolil “kick”. Tímto přiléhavým termínem sensei popisoval způsob práce s těžištěm a celkově spodní částí těla. Právě “kick”, což je jistá mobilizace těla například při seku, vytváří sílu a energii, která se přenáší do techniky a dělá ji velmi účinnou a impozantní.

Tanden (丹田)

Tanden je japonský termín označující bod ve středu těla v oblasti hara (腹), který je v japonském pojetí velmi důležitý pro práci s energií. Sensei nabádal k samostudiu a zpytování, zda při seku používáme tanden či nikoli. Jako vnější ukazatel sensei zmiňoval zpevnění tandenu, při jeho správním užití – toto je snadno ověřitelné dotykem.

Satsujinken (殺人剣)X Katsujinken (活人剣)

Pro pochopení termínů Iaidō (居合道) a Iaijutsu (居合術) je nutné uvědomit si jejich rozdílný význam. Ten se dá zjednodušeně vysvětlit cíli těchto úsilí. Zatímco Iaijutsu má za hlavní cíl překonání (poražení, zabití) nepřítele, tak Iaidō by mělo být celoživotní cestou, která vede ke zlepšování charakteru (duše). Sensei nám ukázal svůj graf, který poukazuje na rozdíly mezi cestou a technikou/dovedností jutsu (術).

Z vyobrazení je mimo jiné patrné, že krátké a tvrdé techniky vedou k jutsu a velké, měkké techniky směřují k cestě (道).

Intenzita techniky

Sensei nám také na svém schématu představil své vnímání kata, kdy kata je prováděna jako jeden kontinuální pohyb s měnící se intenzitou. Na přiloženém obrázku je jasně vidět střídavá tendence intenzity v rámci kata Mae, kdy nejvyšší intenzity dosahuje logicky při seku/secích.

Iaidō staršího a mladého člověka

Pokud se bavíme o iaidō, pak se jedná o celoživotní cestu, tedy cestu, která nikdy nekončí – ani ve stáří. Ale jak může starší člověk, který už tolik neoplývá silou a vitálností, cvičit stejně dobré, nebo lepší, iaidō? Sensei na známém konceptu Ki Ken Tai no Ichi demonstroval, že zatímco mladý člověk je schopný z hlediska techniky a práce s tělem, tak starší člověk má náskok v oblasti duše/srdce skrze životní zkušenosti, které nasbíral. To je podle mě další myšlenka hodná zkoumání.


Není bohužel v naší moci předat ani zdaleka vše, co bylo na semináři probráno a sděleno, ale doufáme, že vás toto resumé alespoň trochu obohatilo nebo zaujalo natolik, abyste měli chuť zúčastnit se příštího semináře.

Pro japonské termíny používám Hepburnův přepis, který je ve světě nejvíce rozšířený a umožňuje snadné dohledávání termínů například na internetu.

Foto: Jaroslav Říha

Text a grafika: Tomáš Suk

2 odpovědi na “Seminář – Harada Kazuhiro (原田 一廣) 2017 (část 2)”

Napsat komentář