Etiketa

Předem této sekce je nutno poznamenat, že studium bojových umění se z vás bude zkoušet udělat lepšího člověka po vnitřní i vnější stránce (po stránce duševní i fyzické, a pod pojmem „lepšího“ si představujte spíše „rozvinutějšího“). Jak dalece se to podaří, záleží na vás, učiteli a prostředí. Nikdo se vás nebude pokoušet předělat, ale prostředí a styl výuky se zbraněmi v dódžó na vás budou klást určité požadavky, které musíte splňovat i po stránce chování, odpovědnosti a vlastního přístupu. Na to vás žádná kniha ani internetové stránky připravit nemohou, naučíte se to nejlépe praxí. Ale aby to ze začátku nebyl takový šok, najdete zde alespoň základní informace. Nehledejte tady tedy odpovědi na otázku smyslu života nebo zda cvičením dosáhnete osvícení, ale ryze praktické informace.

Sahó, reihó, chování a bezpečnost v Dódžó

V prostředí feudálního Japonska, kde umění budžutsu a budó vyrostlo, se vyvinul přísný systém etikety. Měl mnoho důvodů, ale hlavně nám zachoval atmosféru, ve které byla nadřazenost ctěna a respektována. Respekt nadřazené osobě se promítnul do všech aspektů života všech sociálních vrstev a zvláště do mezitřídních rozdílů. Během války se stalo nejvyšší nutností demonstrovat vlastní podřízenost nebo nadřazenost, zvláště pokud jste ovládali nebo nosili zbraně. Pokud někdo jednal agresivně, byť jeho úmysly takové nebyly, docházelo k nedorozumění a obvykle k nebezpečným situacím. Proto se etiketa při zacházení se zbraněmi a chování při tréninku stala pevně formální.
Dódžó zachovává více-méně polovojenské členění nadřazenosti a podřazenosti podle dvou základních hledisek, stupně a seniority. Pokud si uvědomíte, že studujete něco, co vzniklo jako čistě bojové umění, které bylo použité pro ochranu vlastního života v praktických situacích, přímo vojenská kázeň a disciplína je občas na cvičení nutná, jinak by mohlo docházet ke zbytečným zraněním. I proto je věková hranice pro cvičení se zbraněmi vyšší, než u jiných bojových umění.

SAHÓ – Etiketa

Arigató Děkuji vám (neformálně)
Dómo Díky (neformálně)
Dómo arigató Děkuji vám (formálně)
Dómo arigató godzaimas Děkuji vám (velmi formálně)
Dózo Prosím (pokračujte, jděte)
Gomen nasai Omluvte mne (omluva)
Koniči wa Dobrý den
Onegai šimas Prosím (když něco žádáme,po zodpovězené otázce)
O cukare sama dešita Unavil jste se (z důvodu těžké práce při učení) – vyjádření díků.
Rei Úklona
Reihó Způsob klanění se
Ricu rei Úklona ve stoje
Sahó Způsob etikety
Sajonara Nashledanou
Sumimasen Promiňte; Omlouvám se (abychom upoutali pozornost)

REIHÓ – Pozdravy

ŠÓMEN NI REI Čelní pozdrav, pozdrav k čelní stěně dódžó
KAMIZA NI REI Pozdrav Kamiza, místu bohů
OTAGAI NI REI Vzájemný pozdrav
SENSEI (GATA) NI REI Pozdrav učiteli
ŠINZEN NI REI Pozdrav oltáříku, šinza
TAČI REI (RICU REI) Pozdrav ve stoje
TÓ REI Pozdrav meči
ZA REI Pozdrav v kleče (SEIZA)
Sogunó/ni rei Pozdrav kolegovi

Pořadí pozdravů na tréninku

Na začátku tréninku:
1. JAME (Skončit !)
2. SEIRECU (Seřadit se)
3. SEIZA/ČAKUZA (Posadit se)
4. ŠINZEN NI REI
5. SENSEI NI REI / Otagani rei
6. MOKUSÓ (Meditace, zklidnění)
7. MOKUSÓ JAME (Konec meditace)
8. TÓ REI
9. KIRITSU (Postavit se)

Na konci tréninku:
1. JAME/Ó JAME (Skončit !)
2. SEIRECU (Seřadit se)
3. SEIZA/ČAKUZA (Posadit se)
4. TÓ REI
5. MOKUSÓ (Meditace, zklidnění)
6. MOKUSÓ JAME (Konec meditace)
7. SENSEI NI REI / Otagani rei
8. ŠINZEN NI REI
9. KIRITSU (Postavit se)

Dále je důležité znát

  • Správné úklony pro vstup do a opuštění Dódžó
  • Správný způsob manipulace s mečem pro převzetí a předání meče jiné osobě
  • Správné úklony meči před vetknutím za obi při neformálním zahřátí
  • Vaší správnou pozici v Dódžó pro tórei
  • Správné reiho pro Kamiza ni rei a tórei
  • Správný způsob přístupu k staršímu cvičícímu, když se ptáme na radu
  • Správný způsob chování, když jste vybrán za dobrovolníka
  • Správný způsob přístupu k mladšímu cvičícímu, když mu nabízíme radu
  • Správné chování při průchodu kolem osoby, když jdeme podél nebo přes Dódžó
  • Správné chování při čekání na pozvání, abychom se připojili ke skupině při pozdním příchodu
  • Správné chování, když se omlouváme, pokud potřebujeme opustit Dódžó z libovolného důvodu
  • Správný způsob vstávání po sedu vedle partnera při cvičení techniky
  • Správné reihó, když vás starší cvičící použije jako demonstrační příklad pro techniku
  • Správné reihó, když jste jako starší cvičící použili studenta pro demonstraci techniky
  • Jaká obuv je povolená v Dódžó, a kde zanechat obuv, pokud není povolená
  • Správné chování a pozice pro vyčištění meče po cvičení
  • Správný způsob vysunutí meče ze saja pro čištění, nebo když ukazujeme čepel další osobě
  • Správný způsob umístění meče a saja na podlahu, když si připravujeme papír, olej atd.
  • Správná pozice umístění meče na podlaze u stěny

 

Pokud vás ten výpis vyděsil, lekáte se zbytečně. Ostatně celý soupis morálky a nepsaných pravidel se nedá postihnout, všechno se časem na tréninku naučíte. Starší studenti vám jdou vždy příkladem, nováčkům je řada neznalostí samozřejmě odpuštěna, ale s rostoucím stupněm nebo délkou tréninku je nutná větší zodpovědnost a osobní příklad.

Jak by to na tréninku nemělo vypadat (pár příkladů, určitě se každému z nás někdy povedlo něco podobného provést a každý by dokázal něco dalšího přidat…):

  • Nošení přezůvek nebo sportovních bot v Dódžó
  • Konzumace potravin v Dódžó
  • Rušení ostatních nebo sebe sama např. zastavování a přetáčení videokamery, nechávání zapnutého alarmu, zvedání mobilních telefonů (zanechaných v zapnutém stavu…), atd.
  • Nošení náramků, hodinek nebo přehnaného make-upu
  • Zbytečné hovory. (Dódžó není místo pro klábosení nebo diskutování o filosofii, byť by se vztahovala k bojovému umění. Jediné možné rozhovory se mohou týkat zvýšení efektivnosti.)
  • Nechat ležet vybavení na podlaze jako překážku
  • Přecházení přes meče na podlaze
  • Procházení mezi studenty a učitelem, když sledují učitele
  • Vstupování do prostoru někoho, kdo cvičí
  • Přicházení pozdě, nebo hůře – stálé dřívější odcházení
  • Odmítání účastnit se činnosti
  • Neprokazovat respekt starším cvičícím, např. ignorováním jejich pomoci, hádáním se atd.
  • Cvičením jiných forem než těch, které jsou formálně vyučovány
  • Zaujímání nepříslušícího místa vedle staršího cvičícího v Dódžó

Bezpečnost v dojo

Trénink se zbraněmi na vás klade vyšší nároky i z hlediska bezpečnosti. Pokud cvičíte jen s vlastním tělem, dokážete snadněji odhadnout dosah vlastních nohou a rukou, máte představu, kolik prostoru kolem sebe potřebujete a nepřekvapí vás tolik náhlá změna těžiště při přesunu. Tohle všechno bude při cvičení se zbraní a/nebo partnerem jinak. Když trénujeme s ostatními, musíme brát bezpečnost jako trojsložkovou strategii: vyhnout se zranění ostatních, vyhnout se tomu, aby ostatní zranili nás, a vyhnout se zranění sám sebe. Tyto složky můžeme rozepsat jako:

Bezpečnostní pravidla vybavení

  • Sedí šaty správně?
  • Jsou himo (tkanice) správně utažené a zastrčené?
  • Opravili jsme všechny třísky a štěpiny bokkenu?
  • Je iaitó prasklé nebo ohnuté?
  • Je mekugi zajištěné?
  • Je cuka ito zajištěné?
  • Drží cuba a seppa řádně?
  • Není saja poškozená (koiguči nebo jiný spoj se nerozjíždí)?
  • Drží habaki správně v koiguči?

Osobní bezpečnost

  • Brání vám vlasy ve výhledu?
  • Máte dostatečně ostříhány nehty na rukou a na nohou?
  • Máte řádně ovázána všechna zranění atd.?
  • Máte zranění, které vyžaduje přestávku?
  • Máte dostatek prostoru pro cvičení?
  • Nestojíte někomu jinému v cestě?
  • Víte, jaké formy cvičí lidé kolem vás?

Předpoklady pro bezpečnost

  • Je hala dostatečně dlouhá?
  • Je strop dostatečně vysoký?
  • Je povrch podlahy bezpečný a vyhovující?
  • Je osvětlení dostačující?
  • Je v místě dostupná první pomoc?
  • Má někdo v dojo trénink první pomoci v běžných zraněních?
  • Je zde přístup ke nebo pro přepravu záchrankou?
  • Víte kde je nejbližší stanice Záchranné služby?
  • Kde je nejbližší telefon, má někdo ve skupině mobilní telefon?

* Části textu byly převzaty z Příručky Iaidó, Peter West, BKA 1995