Další opakování skvělého Českobudějovického semináře proběhlo ve dnech 15.-17. 3. pod vedením senseie Harada Kazuhiro (hanshi, 8. dan iaido) a podpory „spolužačky“ pana Harady paní Sylvia Ordynsky (kyoshi, 7. dan iaido).
Semináře pana Harady jsou vždy skvělé, jelikož sensei se zaměřuje na velmi praktické iaido.
Dalším specifikem semináře je opravdu skvělá atmosféra, kterou dokáže sensei vytvořit i při jinak náročném cvičení.
Pátek
V pátek jsme začali vysvětlením správného reiho. Sensei pečlivě vysvětlil jednotlivé kroky, úkony a ukázal i několik fint. Následně upozornil, že důležitou součástí vystupování (při zkouškách, závodech či enbu) a iaido saho je také celková úprava, ať už se jedná o správně oblečení (čisté a “nažehlené”), či o úpravu vlasů případně oholené strniště. Tyto poznatky všichni tak nějak chápeme, ale jejich realizace alespoň u mě je poněkud nedokonalá…
Po vyzkoušení došlo k hlavnímu téma dne a to mae. Sensei věnoval výkladu mae velkou pozornost i při své poslední návštěvě, a tak jsem očekával, že tomu bude stejně i nyní. Nakonec se tak také stalo, když sensei o něco později sdělil, že hodlá věnovat mae celý první den. Zlepšením mae se zlepší i celé naše iaido, a jak jsme později zjistili, tak měl pravdu.
S začali jsme opravdu od základu, ale detailně. Bylo nám ukázáno, jak správně uchopit meč před technikou, a jak přesně uchopit koiguchi. Ačkoliv jsem samovolně došel k podobnému postavení prstů, tak bylo zřejmé, že pro dosažení plné síly nukitsuke bude potřeba posunout obě ruce na přesnější pozici. O což jsem se usilovně snažil zbývající čas. Posléze po zdánlivě nekonečném počtu opakování jsem shledal, že u těch povedenějších provedení je to opravdu znát i na technice, která se díky tomu stává silnější a rychlejší.
Zajímavá byla také úvaha nad umístěním rukou v seiza, jelikož evropané mají obecně delší paže a je tedy potřeba upravit pozici aby bylo možné správně tasit.
Dalším důkladně rozebraným prvkem bylo použití tandenu a senseiova „KICK“ (vice v předchozím textu). Oba tyto prvky sensei popisoval už při své minulé návštěvě.
Díky těmto tematickým vysvětlovacím vsuvkám čas semináře hezky plynul a samotné cvičení činilo asi ½ času. To se ale mělo změnit, a jakoby se sensei rozhodl dohnat “zanedbané” cvičení, tak byla poslední hodinka a půl ve jménu cvičení a pilování. Vzhledem k tomu, že jsem se snažil poctivě cvičit, tak jsem na konci dne silně cítil nohy a dokonce i trochu ruce, což už se mi moc nestává.
Sobota
V sobotu jsme se sešli odpočatí, ale na hodně z nás bylo patrné, že včerejší cvičení si přeci jen vybralo svou daň. Sensei to zřejmě vycítil a tak jsem si jen lehce zopakovali mae a procvičili ushiro a pak se přesunuli na kata ve stoje. Ve všech procvičovaných technikách sensei dbal na bojovou funkčnost a aktivní seme. Tento přístup mám moc rád, je mi mnohem bližší než dokola opakování chakuganten, které jsou samozřejmě důležité, ale jak i sám mistr řekl:
Pravé iaido je o seme.
V mistrovu pojetí to bylo krásně vidět. Zajímavý je například jeho přechod do jodan nebo hasso kamae, kdy opravdu dává najevo svou sílu a rozhodnost.
Na konci dne jsem se přeci jen vrátili ke třetí a čtvrté katě, ale to už byla na každém znát silná únava. I sensei na nás viděl, že naše vstávání a sedání do seiza pomalu připomíná více a více sraz důchodců než trénink iaido.
Večer proběhla Sayonara party, na které jsem ale bohužel nebyl. Prý se nesla ve velmi přátelském duchu a mimo jiné na ní proběhla oslava senseiových 73. narozenin. Je úžasné jak vitální v tomto věku pan Harada je a jak silné iai má.
Neděle
V neděli už byli unaveni téměř všichni. Ale vidina dokončení jen několika kata nás vnitřně uklidňovala.
Po ukončení Seitei kata mistr připravil několik témat na tabuli a postupně nám popsal význam a propojení termínů Ki ken tai no ichi a Shin gi tai.
V poslední části semináře nám sensei představil báseň edského šermíře Shimada Toranosuke (島田虎之助, 1810–1864):
剣は心なり。心正しからざれば、剣又正しからず。すべからく剣を学ばんと欲する者は、まず心より学べ
Ken kokoro nari. Kokoro tadashi karazareba, ken mata tadashi karazu. Subekaraku ken wo manaban to hossuru mono wa, mazu kokoro yori manabe.
Meč (kenjutsu) je srdce (mysl). Pokud vaše srdce (mysl) není v pořádku, váš meč (kenjutsu) nebude v pořádku. Každý, kdo se chce naučit meč (šermu), se musí nejprve učit od srdce (poznat svou mysl).
Tato báseň existuje ve více variacích, nicméně její význam chápu následovně: Je potřeba dobře znát své srdce (a být dobrým člověkem), abychom mohli být dobrým šermířem.
V odpolední části proběhlo slíbené přátelské taikai, kde jedinou cvičenou techniku byla Mae (a reiho). Sensei vysvětlil, že je možné vyzvat kohokoli (včetně jeho samotného) a nebylo by slušné odmítnout. Dále vyslovil žádost, aby se iaidoka od třetího danu aktivně zapojili do soudcování a pokud možno si osvojili shinpan waza (roli rozhodčího). Některé zápasy člověk vyhrál jiné prohrál, ale byla to zábava.
Děkujeme Kokki dojo, za skvělý seminář a těšíme se na další setkání.
