Již pravidelný (2. ročník) seminář koryu Muso Shinden Ryu pod taktovkou Andy Watson senseie (kyoshi, 7. dan) probíhal od pátku do neděle 28.-30. listopadu v Hradci Králové v Nozomi (nově Toreikan) dojo. Asistujícími učiteli byli Oliver Jarvis sensei (6. dan) a Pája Colebourn (6. dan).
Andy Watson je přímým studentem Ishido Shizufumi senseie, stejně jako náš učitel V. Cook sensei, proto jsou naše dojo z hlediska budo příbuznosti něco jako bratranci – stále jedna větší rodina. Právě proto jsem jako dojo byli přizváni k internímu (rodinnému – liniovému) semináři Muso Shinden Ryu pro žáky line Ishido senseie. Kromě nás se účastnili také členové Shinbukan Vyškov, Shinbukan Budapešť, Shin Juisui Dojo a Budo Plzeň.
Již v pátek probíhal večerní seminář, ale naše výprava se zapojila až od soboty. Dle ostatních účastníků se vysvětlovalo prvních 5 kata ze shoden, které jsme shodou okolností také zrovna procházeli při našich pravidelných trénincích v Praze.
Sobota
V sobotu jsme začali zopakováním prvních 5 kata a volně jsme navázali výkladem k oblíbené, ale velmi obtížné technice ryuto. Jak jistě víte, ryuto má mnoho kaewaza, které se navíc mohou ještě na několika místech větvit. Andy sensei předváděl variantu, kdy blokuji s odrazem a ustupuji jen jednou nohou. Následovala oyo waza, ve které se kata ještě více minimalizovala a byla provedena velmi rychle bez zbytečného zdvihání těla a na malém prostoru.
U některých kata jsme na semináři viděli poměrně výrazně odlišnou tvar oproti tomu, co nás učil a učí Cook sensei. Někdy šlo o rozdílný výklad situace, někdy o její odlišné řešení, ale o tom koryu je.
Andy sensei vysvětloval, že je důležité abychom rozlišovali kihon waza a oyo waza. Kihon je pro naučení se pohybu a technik těla a meče, zatímco oyo je jistý stav, do kterého by technika postupem času měla dozrát.
Pokračovali jsme postupně techniky až do konce shoden. Mezi zajímavé informace pro mě patřilo například seichuto s posunem (jako základní verze), nebo odlišná forma batto.
Po obědě jsme začali okuden v koleno-přátelském formátu – na střídačku jsme cvičili vždy jednu kata suwari a jednu tachi.
Stihli jsme projít Kasumi, Sunegakoi, Shihogiri, Yukizure, Rentatsu a Somakuri, Tozume. U většiny technik jsme si ukázali i různé kaewaza. U Shihogiri jde například o varianty, které jsou poměrně výrazně odlišné – tuším, že jsme si ukázali 4 kaewaza.
Večer byla sayonara paty v pizzerii, která se nesla v přátelském duchu. Naše skupinka byla celkem unavená, a tak jsme to zabalili poměrně brzy a šli si odpočinout na ubytování. Které místy připomínalo spíše únikovku :), například když zapojení adaptéru pro mobil vyhodilo pojistky, které ale byly zaplombované a bez páček… Nebo když byla na místě instalována karma pro ohřev vody (bez návodu), která ale hlásila chybu… Oboje jsme zdárně překonali a užili si zasloužený spánek.
Neděle
Další ráno jsme pokračovali v okuden. Prošli jsme Towaki, Sodome, Tanashita a Shinobu s obvyklými kaewaza a oyo waza. Opět zde bylo hodně podnětů a nových (nebo zapomenutých informací). Velmi si cením poměrně obsáhlého výkladu k teigi technik.
V poslední části semináře jsme se věnovali Tachi uchi no kurai. Andy sensei má v tomto ohledu jiný názor než Cook sensei a učí tuto sérii kata (kumitachi) ve dvojicích velmi brzy. V naší linii se učila od 3. danu. I proto to pro mnoho lidí bylo první seznámení se sérií. Já měl již možnost ji cvičit, ale upřímně jsem si pamatoval spíš výjevy a jen málokdy celek do detailu. Navíc opět zde byly i výraznější změny oproti variantám, které nás učil Cook sensei (takže jsem se učil „nové“ techniky, tak jako ostatní).
Stihli jsme Deai, Tsukikage, Ukenagashi, Ukekomi a Tsukikage. Což je první polovina souboru.
Věřím, že jsme na senseie významně zapůsobili, jelikož si jmenovitě Vláďu a mě (naši dvojici) vyžádal pro zopakování naší prý „vtipné/zábavné“ chyby. Myslím, že její popis slovy nedokáže předat to, jak zapůsobila v daný okamžik na přítomné, takže kdo nebyl, tak má smůlu :P. To je důkazem, že i při seriózním budo by měl být prostor pro legraci.
Velmi se těším na další seminář, na kterém jak doufám projdeme zbývající části osnov MSR.
Na závěr si dovolím parafrázovat slova senseie, který nám kladl na srdce, abychom se věnovali procvičování kihon waza, ale abychom nezapomněli ani na varianty, které nás učí náš pan učitel (ač již třeba dnes nejsou považovány za vlastní „oficiální“ kaewaza).
Byla zde také položena otázka spíše teoretického charakteru směřovaná na terminologii. Především se mi líbilo vysvětlení termínů: kihon waza, oyo waza, kaewaza a kotsu, teigi…
- Kihon waza (基本技) – základní tvar, který slouží k naučení pohybu (obecně je „méně efektivní“, než další varianty, ale je důležitý abychom se naučili techniku provádět správně).
- Teigi (定義) – podrobnější popis formy – detaily pohybu a tvaru.
- Oyo (応用) – technika, která by se měla sama objevit po dostatečné dlouhém cvičení kihon waza – je obecně náročnější, ale efektivnější (plynulejší, rychlejší). V některých případech dojde k odstranění „nepotřebných pohybů či mezikroků“.
- Kotsu (骨) – „kosti“ – tajemství, jde o hlavní sdělení techniky (né vždy na první pohled zřejmé). Něco, co bude zachováno ve všech kaewaza – je to to, co nás má technika naučit.
- Kaewaza (変え技)- technika přidružená/alternativní ke kihon waza – jde o nějakou úpravu původní techniky (kihon) vycházející ze změny teigi – nastavení techniky (kde kdo stojí, jak je daleko co přesně dělá…) nebo ze změny jejího řešení. Je jich opravdu mnoho a Andy sensei na semináři uváděl „oficiální“ nebo obvyklé varianty.
Upřímně některé oyo waza jsou tak vzdálené kihon waza, že jde v mých očích spíše o kaewaza, ale to asi není tak moc důležité.
Důležité je hlavně to, abychom si užili praxi koryu, které je NAŠE.
Chtěl bych poděkovat Nozomi (Toreikan) Dojo za organizování této skvělé akce. Pevně věřím tomu, že si všichni účastníci odnesli kromě bolavých svalů mnoho informací a prvků, které můžeme zařadit do naší praxe a tím se posunout.
Tom Suk
